Jak na firemní blog aneb kde vzít obsah a nekrást

Je oblíbeným rčením vašeho šéfa „kreativitě se meze nekladou“? Máte za úkol tvořit pro váš firemní blog, naplnit váš newsletter jedinečným obsahem, udělat vaše firemní facebookové stránky zákaznicky atraktivní? Pak vězte, že i kreativita své meze má - bez ohledu na to, co za pokyny padne při poradách týmu.  

V první řadě byste měli, coby kreativci, umět chodit v autorských právech. A to nejen těch svých. 

Fotky, články, videa, mapy, grafiky – jinými slovy vše, co by mohlo posloužit jako obsah pro váš blog či firemní timeline – je velmi pravděpodobně autorským dílem někoho jiného. Nechcete-li řešit nudné právní úvahy o tom, kudy přesně vede hranice mezi autorským dílem a dílem, které autorským právem chráněno není, doporučuji přistoupit ke všem uvedeným tvorbám jako k  dílům autorským. Z devadesáti devíti procent totiž budete mít pravdu. A dílo si pak můžete pro firemní účely půjčit jen se souhlasem nebo licencí od jeho autora.

Jste tedy nadobro odsouzeni k vlastní tvorbě? 

Autorská práva mají v dnešní době stále pozoruhodně vysokou ochranu. Nejjistějším řešením je tak opravdu vlastní tvorba. 

Dochází-li vám inspirace, zapracujte si cizí článek nebo video, ale pouze se svolením autora. Pokud je autor neznámý, rozhodně vás to nezbavuje povinnosti opatřit si jeho souhlas – mí klienti bývají velmi překvapeni, jak rychle se „autor neznámý“ objeví, když jde o inkasování odměny za neoprávněné užití jeho díla.

Pozor si dejte také v případě „koupě“ fotek u fotobank. Pokud fotobanka nemá ošetřena práva s autorem fotografie dostatečným způsobem a vy fotku použijete, autor se bude domáhat odškodnění za neoprávněné použití fotky na vás. Že fotobanka porušila své povinnosti? Dost možná, to už ale autora většinou nezajímá.

Pokud se vám do vlastního článku hodí jen určitá ukázka videa, citace z novin či část písně – zákon vás šetří a říká: použijte jen nutnou (malou) část, uveďte autora, jak se dílo jmenuje a kde jste ho vzali. Ušetříte si tak starosti se sháněním souhlasů a licencí.

A jak je to s díly, která jsou veřejně dostupná na sociálních sítích? 

NESTAHUJTE, NEUKLÁDEJTE! Jedním z nejčastějších omylů, které svému okolí vyvracím, je ten o volném užití všeho, co se mihne na Facebooku. Vložení videa nebo fotky na Facebook nic nemění na skutečnosti, že je to pouze autor, kdo vám s užitím tohoto videa nebo fotky pro vaše marketingové účely může dát souhlas. Fotku si nestahujte, nekopírujte, neupravujte. Zachovejte klid a napište autorovi (fotky, ne příspěvku! ☺ ), jestli si ji můžete půjčit do kampaně. 

Co sdílení, embedování nebo frame?

Je embedované video z Youtube, které si vložím do firemního blogu, užitím cizího díla, na které potřebuji licenci? Tady už tápali i zákonodárci a tak se otázka sdílení děl dostala až k soudu EU. Ten nám vzkázal, že souhlas autora nemusíte opatřovat, pokud

1. Dílo online sdílíte (linkujete, embedujete, framujete) - takže se jakékoliv změny na díle (například i úplné stažení z původního zdroje!) objeví okamžitě i na vaší stránce. 

2. Nerozšíříte okruh osob, kterým bylo původní dílo dostupné. A tady už se dostávám do trochu těžšího kalibru. Tak tedy příklad: Pokud budete na svém blogu embedovat video, které autor dal na web s tím, že se k němu dostanou jen odběratelé po zaplacení určitého finančního příspěvku, nemůžete svým sdílením video zpřístupnit i neplatičům a obejít tak poplatek, který chtěl autor za zhlédnutí vybírat. A co přesouvání díla z jedné platformy (třeba webu) sdílením na jinou (například Facebook)? To je v pořádku - pokud někdo vypustí bez dalšího omezení dílo do světa internetu, musí se smířit s tím, že se k němu mohou dostat všichni lidé s online přístupem – a je jedno, jestli skrze webovky nebo Facebook. 

3. Nesdílíte ze zdroje, který sám porušuje autorská práva. Jinými slovy: ověřte si, jestli váš link nevede na článek/fotku/video, které je na webu/Youtube/Facebooku apod. umístěno protiprávně.

Ani v případě sdílení ale nezapomínejte uvádět zdroje. I kdyby to zákon nechtěl, buďme k autorům slušní. Ať vám tedy jde tvorba od ruky a šéfové spokojenosti se meze nekladou...